Friday, July 25, 2008

Eurobeskidy glide

Jedno hodně podařené soaring video:

A ještě musím přidat tyhle parádní průlety:

Thursday, July 24, 2008

Dospělý Cirrus


Trochu jsem se pídil po informacích a historii předlohy mého nejnovějšího přírůstku - po kluzáku Cirrus od německé firmy firmy Schempp-Hirth. Cirrus pochází ze stejného hnízda jako např. Discus, Ventus nebo Nimbus. Na stránkách aeroklubu Dvůr Králové n.L., kde jeden z Cirrusů létá, se lze dočíst toto:
Kluzák CIRRUS VTC je jednomístný samonosný středoplošník volné třídy (open class) určený pro sportovní výkonné plachtění. Prototyp kluzáku vzlétl v roce 1967. Kluzák zkonstruoval Dipl.Ing. Klaus Holighaus a do roku 1971 se vyráběl v německé firmě Schempp-Hirth kde vzniklo 107 ks. Následně byla výroba převedena do Vazduhoplovno Techniki Centar (VTC) ve Vrsaci v bývalé Jugoslavii. Zde vzniko dalších 63 ks.

Konstrukce:

Trup je tvořen kompozitovou skořepinou ze sklených vláken a epoxidové pryskyřice. Centroplán tvoří svařenec z ocelových trubek. Křídla jsou také skořepinová, ale potah je tvořen sendvičí CfC (compozit-foam-compozit). Dvoudílný kryt pilotního prostoru vylisován z organického skla, druhý díl je volně odnímatelný. Přistávací zařízení tvoří zatahovací kolo ve spodní části trupu a pevné kolo na zádi. Vlečné zařízení je součástí konstrukce zavěšení podvozku, takže se společně s podvozkem zavírá do trupu.

Základní rozměry a výkony:
Rozpětí:
17,74
m
Plocha křídla: 12,60 m2
Štíhlost křídla: 24,90
Délka: 7,20 m
Výška: 1,70 m
Hmotnost prázdného kluzáku: 276,00 kg
Hmotnost vodní přítěže: 98,00 kg
Maximální vzletová hmotnost: 400,00 kg
Maximální rychlost letu: 160,00 km/h
Minimální rychlost letu: 78,00 km/h
Max. klouzavost při rychlosti 90 km/h: 1:38
Minimální opadání při 80 km/h: 0,50 m/s

Jeden z Cirrusů létá pravděpodobně i tady na sportovním letišti v Hranicích na Moravě. Vyrábělo se jich několik typů včetně typu s ocasními plochami tvaru V.



Tuesday, July 22, 2008

Zálet Cirruse


Přestože byly v posledních dnech naprosto nevhodné podmínky k zalétávání jakéhokoli éra, nemohl jsem si pomoct a rozhodl se poprvé provětrat staronového Cirruse. Foukal poměrně silný vítr (podle windguru.cz kolem 5.5 - 6.5 m/s), takže s nějakým menším modelem bych asi do vzduchu nešel. Nicméně 3m jsou 3m, tak jsem si řekl, že to s tak velkým rozpětím nebude tak moc cvičit. Více méně to byla prada, přesto jsem se několikrát docela zapotil. První zkušenost s řízením většího modelu, navíc nezalétnutého, a ještě v nepříznivých podmínkách. Zalétával jsem na letišti ZDZ u Juřinky, byl jsem tam samozřejmě sám. Dvakrát nebo třikrát jsem paranoidně ověřoval správný smysl výchylek kormidel, chvilku jsem čekal na slabší vítr a pak už se nedalo nic dělat, musel jsem házet :-) Nejdříve jen z ruky bez gumicuku. Dal jsem si slušný rozběh a hodil co to šlo. Model šel v silném větru prudce nahoru - najednou jsem ho měl nějakých 5m nad sebou - a samozřejmě vytratil všechnu rychlost a šel rychle dolů. Nechal jsem ho nabrat rychlost, nad zemí jsem podrovnal a byl jsem rád, že je bezpečně na zemi. Před dalším pokusem jsem výrazně trimem potlačil výškovku. Bylo to lepší. Dal jsem ještě asi 2 pokusy a šel na gumicuk. Nahoru jde krásně, není potřeba skoro nic dělat - jen rovnat směrovkou. Při letu po větru je model dost špatně ovladatelný, kormidla jsou málo účinná, model se kymácí, na zásahy do řízení reaguje líně. Dal jsem asi 3 lety a zabalil to. Nemám model zdaleka v ruce, tak nebudu pokoušet štěstí a počkám si na nějaký bezvětrný večer, abych to poladil. Hlavně chci upravit polohu těžiště, teď ho mám hodně vepředu... Byly to nervy, ale Cirrus byl konečně poprvé ve vzduchu :-)



Friday, July 18, 2008

Tajemství odhaleno


Od prvního okamžiku, co jsem koupil třímetrovku, mě zajímalo, co je to vlastně za model. Původní majitel o něm dohromady nic nevěděl, bylo pouze jasné, že to není home made, ale pravděpodobně půjde o nějakou stavebnici. Napsal jsem tedy dotaz na fórum rcmania.cz a hle, už vím... Jedná se o model Cirrus z produkce Graupnera. Trochu jsem brouzdal po netu a zjistil, že tato stavebnice se začala prodávat už někdy koncem 60. let minulého století, tedy před 40 lety! Přestože nevím, kdy konkrétně byl tento můj kus postaven, je jasné, že mám doma éro, jehož design je skoro půl století starý. To mě docela překvapilo. Mám doma vlastně solidního veterána :-) Vzhled cirruse hodnotím jako velmi nadčasový. Velmi podrobné informace se spoustou fotek ze stavby jsem našel v tomto threadu na rcgroups.com. Jedná se o model, který byl rovněž renovován - datum prvního zápisu je někdy na podzim 2007, tedy poměrně nedávno. Vlákno je poměrně dlouhé, nejvíce mě zaujala stavba brzdicích spoilerů - ty hodlám v budoucnu do křídla rovněž zabudovat, nezdá se to jako velký problém. Nicméně teď se chystám teprve na "zálet" po rekonstrukci- kolikátý zálet to pro tohoto veterána bude, to bůh suď. Pro mě to bude první zkušenost s tak velkým modelem...

Wednesday, July 16, 2008

Rekonstrukce třímetrovky


Zdá se, že rekonstrukce třímetrovky, kterou jsem koupil od Reného, se chýlí pomalu k závěru. Éro už mělo přede mnou několik majitelů (nejméně dva, ale pravděpodobně tři nebo více) a když jsem ho v minulosti viděl několikrát létat, nikdy by mě nenapadlo, že nakonec budu jeho majitelem :-) Když jsem éro od kolegy modeláře koupil (mimochodem opravdu za pár korun), řekl jsem si, že by bylo dobré před tím, než to hodím do vzduchu, alespň olaminovat spodní část trupu pod kabinou. Plastový trup už za ta léta dost utrpěl a byl na několika místech úplně přeražený a lepený, jinde byly praskliny. Když jsem měl olaminováno, řekl jsem si, že by bylo dobré trup vybrousit a přestříkat. Když bylo nastříkáno, zdálo se, že by bylo dobré vyměnit lože serv (rovněž rozlámané). Následovala výměna převodů v jednom ze serv, nové potažení VOP (po předchozí výměně několika zlomených žeber), oprava táhla směrovky atd. A protože byl samozřejmě popraskaný plastový kryt kabiny, řekl jsem si, že by bylo fajn vyrobit nový - kdybych věděl, kolik mi to zabere času a energie, tak bych to snad ani nedělal :-) Nicméně podařilo se. Starou kabinku jsem polepil a použil jako formu pro sádrový odlitek, na který jsem pak horkovzdušnou pistolí natahoval novou kabinu. Materiálů jsem vyzkoušel několik, nakonec zvítězila fólie, která se používá jako titulní strana kroužkových vazeb. Lože kabinky je vybroušeno z 3mm balzy a nastříkáno na bílo. Použil jsem i přední část starého plastového lože s panelem přístrojové desky. Přístrojovku jsem si vyrobil novou - jednoduše nakreslil, vytiskl na tvrdý papír, vystřihl a přilepil na panel před nalepením krytu kabiny. Výsledek je, myslím, v pohodě. O víkendu se chystám na zálet... Jen pořád nevím, co je to vlastně za model :-)