Monday, October 20, 2008

Svahování v Petřkovicích


Po sobotním debaklu, kdy jsme rozbili, co se dalo, jsme se s Ondrou a Martinem rozhodli, že je potřeba napravit naši pilotážní reputaci. V sobotu večer jsem opravil Tombu i rozsekaného Cirruse (prstolep je malý zázrak:) a v neděli jsme vyrazili na svah do Petřkovic. Na tomhle místě jsem byl už dvakrát, ale ani jednou nefoukal ten správný vítr. Až včera. Čistý západ, přesně pro naše potřeby. Nejprve jsme proháněli samokřídla, pak se do vzduchu dostalo i F3K a Cirrus, Ondra poletoval se svým červenožlutým ďáblem, Martin s celou letkou svých samokřídel. Přijel i Marek se Zipem, ve vzduchu bylo místy rušno, tak to má být. Nakonec v pozdním odpoledni dorazili i dva padáčkáři. Konala se kupodivu i termika, až jsem byl místy překvapen, jak vysoko Cirrus byl. Od určité výšky nad terénem to jde nahoru opravdu samo. Opět krásné polétání, náplast na události předešlého dne. Petřkovice jsou fantastické... Za fotky patří díky Ondrovi.








Saturday, October 18, 2008

První Chladná


Dnes jsme se byli na doporučení kamaráda modeláře Miry Smilka podívat na novém kopci nad obcí Kateřinice, na Chladné . Místo slibovalo dobré polétání při J-JZ větru. Louka na Chladné je rozlehlá, otevřená v podstatě v úhlu 180 stupňů. Vítr jsme měli poměrně dost slabý, odhadem tak 2-3 m/s. Bylo to tak akorát na udržení se, což byla taky příčina mých následných problémů. První se vrhal do vzduchu Martin se svým samokřídlem. Jeho snažení ukončilo selhání rádiové soustavy a neřízené křídlo se zřítilo na zem. Výsledkem byl ulomený elevon a zlomený náhon od serva. Šel jsem pak do vzduchu s Tombou a následně přistával po větru v okamžiku, kdy bylo jasné, že není šance se urdžet. Výškovka při přistání na poměrně vysoké rychlosti zachytila o nerovnost na louce a doslova vypochodovala z trupu směrem dozadu. Nijak mě to nezneklidnilo a vybalil jsem Cirruse s tím, že je výkonnější a polétám si líp než s těžkým motorákem. Dal jsem 2 starty, moc to nenosilo. A pak přišla školácká chyba - éro se mi propadlo vlivem turbolence asi o 3 metry a než jsem si stihnul uvědomit, že je louka poměrně zvlněná, zmizel mi model za jednou z nerovností. Pak jsme se už jen dohadovali, co přesně se stalo, každopádně výsledkem je trup přeražený na tři části. Samozřejmě včetně náhonů ocasních ploch. Zrušil jsem dvě letadla během 20 minut - solidní výkon :-) Všechno završil Ondra, který při jednom přistání utrhnul anténu přijímače. Přišlo se na to samozřejmě až v okamžiku, kdy bylo éro opět ve vzduchu a jaksi nereagovalo na povely - na zemi nablízko to před tím samozřejmě fungovalo. Štěstím bylo, že start byl hodem z ruky a ne z gumicuku - to už bychom model možná ani nenašli. Sečteno a podtrženo, během několika desítek minut nám jaksi došly letadla, a protože už nebylo co hodit do vzduchu, šli jsme se projít podzimní přírodou na prženské paseky do hospody spravit si pohled na svět kofolou, uzeným pečeným kolínkem a klobáskami. Modelářsky velmi vydařený den :-)